24. března 2024 Aktuální dění

Květnou nedělí začíná Svatý týden

Dnes je šestá neděle postní, zvaná Květná, někdy též známá jako Květnice. Tímto dnem začíná Svatý týden, končící Velikonoční nedělí.

Květná neděle

V tento den si připomínáme Kristův vjezd do Jeruzaléma. Květná neděle nese název od květů, protože přijíždějícího Krista vítali palmovými ratolestmi. U nás tuto funkci převzali kočičky, o nichž jsme si už říkali. Lidé si na sebe v tento den oblékali své nejlepší či nové šaty. Také se nesmělo péct, aby se nezapekl květ, protože potom by se neurodilo ovoce.

Modré pondělí

Modré pondělí je součástí pašijového týdne, tento den se podle tradice nemělo vůbec pracovat. K jídlu by se měly podávat Boží milosti, cukroví obalené cukrem. Kostely se tento den zdobí modrým nebo fialovým suknem, ale žádné zvláštní obřady se k němu ani k Šedivému úterý nevztahují.

Šedivé úterý

Hlavní náplní dne se stává úklid! Šedivá barva má představovat vymetané pavučiny, uklízet se má celý dům. K tradici patří také bílení stěn.Žádné další zvyky v tento den nebyly běžné. A proč se říká Šedivé úterý? Možná právě kvůli prachu a pavučinám, které se v tento den vymetají.

Škaredá, sazometná nebo černá středa

Dnes by se neměl nikdo mračit, protože naši předkové věřili, že by vám to mohlo zůstat. Hospodyňky by i dnes měly pokračovat v důkladném úklidu domácnosti. Dnes se peče velikonoční pečivo známé jako jidáše. Dělalo se ve tvaru písmene J nebo uzlu. Ale pozor – jidáše se mají jíst až zítra, tedy na Zelený čtvrtek. A pověra praví, že kdo se do pochoutky zakousne ještě před svítáním, bude celý rok zdráv.

Zelený čtvrtek

Pro křesťany začíná na Zelený čtvrtek večerní bohoslužbou hlavní část Velikonoc, tzv. velikonoční triduum (velikonoční třídení). Po večerní mši umlknou až do soboty všechny zvony – tzv. odletí do Říma – a jejich zvuk je nahrazen řehtačkami. Na Zelený čtvrtek se dodržovala řada světských zvyků, mnoho z nich se vztahovalo k jídlu. Hlavní barvou jídla měla být zelená, typicky se vařily rozmanité zelené polévky a špenát. Právě v tento den by se též z čerstvých zelených jarních rostlin měla připravovat velikonoční nádivka.

Velký pátek

Dnes si připomínáme ukřižování Ježíše Krista a jeho smrt na Kalvárii. Na Velký pátek se neslaví mše svatá, ani nejsou povoleny pohřební obřady. Velký pátek je jedním ze dnů přísného postu. I přes vážnost tohoto dne, Velký pátek přináší také naději. Pro křesťany symbolizuje Kristova smrt na kříži nejenom konec, ale také nový začátek, neboť jeho zmrtvýchvstání vzkřísilo víru v život po smrti a vykoupení lidstva. Je to den, který připomíná Boží lásku a důležitost odpuštění, milosrdenství a obětavosti. Podle lidových pověr se v tento den měly otevírat hory, které vydávaly poklady; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo.

Bílá sobota

Bílá sobota navazuje na velkopáteční atmosféru půstu, hlídání a návštěvy Božího hrobu, a přináší zlom. Tmu a ticho v katolických kostelích střídá během obřadů Velikonoční vigilie světlo svící (zapaluje se paškál), zvonění a varhany, aby připomínka Kristova kříže a smrti vrcholila znamením jeho zmrtvýchvstání. Západem slunce na Bílou sobotu končí postní doba. Podle tradice by se na Bílou sobotu měly péct mazance a beránci, barvit velikonoční vajíčka a rovněž plést pomlázky. Když je pomlázka hotová, měla by se na ni uvázat jedna bílá stuha. V tento den se lidé též oblékali do nového či slavnostního oblečení a převlékaly se peřiny.

Velikonoční neděle

Slavnost Zmrtvýchvstání Páně (též Velikonoční neděle nebo Boží hod velikonoční) je největší slavností křesťanského církevního roku, při níž se slaví Kristovo zmrtvýchvstání a vítězství nad smrtí (a vykoupení celého lidstva). V tento den lidé tradičně do kostela přinášeli velikonoční pokrmy, zejména mazance, beránky, velikonoční vajíčka, a nechávali je světit. Na mši se chodilo obvykle v novém svátečním oblečení na znamení připomínky zmrtvýchvstání Ježíše. Kromě toho lidé na Boží hod velikonoční často chodili na návštěvu a obdarovávali se drobnými dárky.